· 十八届中央巡视组53名组长都来自哪儿？

百度 尽管到2008年美国认为沙特的F15机队素质有所提升，但也正是在2008年的红旗军演中，美国发现了沙特F15S战机及驾驶员存在重要问题：沙特飞行员必须依靠AN/AAQ-13/14蓝盾吊舱才能完成需要的任务剖面，而且F15S的压制敌防空系统的能力有限，即使面对陈旧的萨姆6导弹的模拟攻击也束手无策。

Vají?ko (latinsky ovum) je sami?í pohlavní buňka. Slou?í k pohlavnímu rozmno?ování organism? a nese geneticky materiál matky. Kdy? dojde k oplodnění (splynutí se sam?í pohlavní buňkou), vzniklá buňka se nazyvá zygota. Proto ?íkáme, ?e zygota vznikne splynutím vají?ka a spermie. Vají?ka pták? jsou také d?le?itym zemědělskym produktem, o něm? pojednává ?lánek vejce.

V botanice se v?ak pojmem vají?ko ozna?uje mnohobuně?ny útvar lokalizovany v semeníku, de facto jde o sami?í sporangium, v něm? je meiózou vytvo?ena haploidní mate?ská buňka zárode?ného vaku a posléze i zárode?ny vak. Sami?í pohlavní buňka je pak ozna?ována jako vaje?ná buňka. Vají?ko po oplození vaje?né buňky dozrává v semeno.

Vají?ko semennych rostlin

Zárode?ny vak krytosemennych rostlin

Vají?ka semennych rostlin (té? ovula, megasporangia s integumenty, megasynangia) jsou mnohobuně?ná tělíska, spojená se semenicí (placentou) tzv. poutkem (funiculem), p?es něj? je zaji??ována vy?iva cévním svazkem. V místě vstupu do bazální ?ásti vají?ka se cévní svazek větví (chaláza). Mají vět?inou dva obaly (vají?ka bitegmická) (u nahosemennych jen jeden) která se zakládají po obvodu vají?ka jako valy. Na vrcholu ale z?stává volny otvor, ktery se nazyvá klovy (mikropyle), kterym pak pror?stá p?i oplození pylová lá?ka.

Vyvoj

Vají?ka semennych rostlin se vyvíjejí z dělivého pletiva placenty. V ?ivném pletivu vají?ka (nucelu) vzniká poblí? otvoru klového jedna vět?í diploidní buňka – mate?ská buňka zárode?ného vaku. Ta se obvykle r?znymi zp?soby dělí, aby na konci vznikl zraly zárode?ny vak, p?ipraveny k oplození. U sedmdesáti procent zkoumanych rostlin probíhá tzv. normální nebo také rdesnovy typ vyvoje zárode?ného vaku. Mate?ská buňka zárode?ného vaku se reduk?ně dělí a ze ?ty? takto vzniklych haploidních buněk p?e?ívá jediná – mlady zárode?ny vak. Jeho jádro se t?ikrát dělí a vznikne osmijaderny zraly zárode?ny vak. V něm se vytvo?í ?est malych haploidních jednojadernych buněk a jedna velká dvoujaderná centrální buňka zralého zárode?ného vaku. Později obě její jádra splyvají v jedno jádro diploidní. Haploidní buňky jsou ve finále uspo?ádány po t?ech u opa?nych pól? zárode?ného vaku. Dvě buňky sousedící s vaje?nou buňkou nazyváme buňky podp?rné (synergidy), napomáhají oplození a fungují jen po ur?itou dobu. Nejd?le?itěj?í z nich je v?ak vaje?ná buňka poblí? otvoru klového. T?i buňky protistojné (antipody) jsou na opa?ném pólu zárode?ného vaku, někdy zanikají brzy, někdy se dlouhodobě dělí. Pravděpodobně ovlivňují vy?ivu vají?ka.

U dal?ích skupin rostlin bylo popsáno dal?ích minimálně devět typ? vyvoje zárode?ného vaku. Známy je je?tě nap?íklad tzv. ?eb?íkovy typ, u něho? se uplatňují triploidní buňky.

Vají?ko ?ivo?ich?

Druhy vají?ek podle obsahu ?loutku

?loutek je ve vají?ku p?ítomen ve formě inkluzí, jakychsi vá?k?. Vají?ka r?znych ?ivo?ich? obsahují r?zné mno?ství ?loutku. To je d?le?ity parametr, na něm? závisí nap?. typ ryhování (násobného dělení) oplozenych vají?ek. Rozli?ují se tyto skupiny:

• holoblastická – vyvoje se ú?astní celá
  • oligolecitální – obsahují malé mno?ství ?loutku; nap?. vají?ka kopinatc? nebo savc?; ryhují se zpravidla totálně a ekválně
  • mezolecitální – obsahují ?loutku poněkud více, ale p?esto obvykle sta?í jen na rané embryonální období (larvy se ji? ?iví samy); nap?. vají?ka kruhoústych, mnohych ryb a oboj?ivelník?; ryhují se totálně inekválně
• meroblastická – vyvoje se neú?astní celé embryo, ?ást je jako zásoba ?loutku nechána stranou
  • polylecitální – obsahují velké mno?ství ?loutku; nap?. některé ryby, oboj?ivelníci, plazi, vejcorodí savci, ale hlavně ptáci; ryhují se pouze na animálním pólu, zatímco na pólu vegetativním je nahromaděn ?loutek.

Proces ovogeneze

Lidské vají?ko – zona pellucida (?edá prstencová vrstva) zvnit?ku naléhající na buňky corony radiaty. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytoplazmatickou membránou vají?ka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast)

Ovogeneze ?i také oogeneze se uskute?ňuje ve folikulech vaje?níku. ?asovy pr?běh ovogeneze se li?í od spermatogeneze. Vyvoj vají?ka zahrnuje fázi mno?ení, r?stu a zrání.

• Fáze mno?ení spo?ívá v opakovaném dělení diploidních kmenovych buněk, oogonií. Vysledkem je několik stovek tisíc vají?ek v obou vaje?nících. Vyvoj oogonií na (stále je?tě diploidní) primární oocyt probíhá pravděpodobně p?evá?ně jen do konce prenatálního období, některé studie v?ak v poslední době i toto dogma poru?ily. Vají?ka savc? mohou, stejně jako u jinych organism?, vznikat i po narození p?es dlouho tradovany názor, ?e se samice savc? rodí s hotovou zásobou vají?ek.

• Fáze r?stu zahrnuje dlouhé období, trvá a? do konce pohlavní ?innosti. Pro dobry r?st je velmi d?le?ity správny vyvoj vaje?níkovych folikul? (folikulogeneze).

• Fáze zrání je proces p?eměny primárního oocytu na sekundární oocyt. Po?átky proběhly ji? v prenatálním období kdy bylo p?eru?eno dozrávání primárního oocytu, dokon?ena je p?ed ovulací. V jád?e oocytu mizí jaderná membrána a tvo?í se dělicí v?eténko. Následuje první zrání, kdy se odděluje první sada chromozom? a spole?ně s malym mno?stvím cytoplazmy se oddělí od oocyt?. Tento útvar je nazyván primární polocyt. Následuje druhé zrací (reduk?ní) dělení, opět p?eru?ené v jeho metafázi.

• Druhé zrací dělení je dokon?eno jedině v p?ípadě oplození. Pak dochází k oddělení dal?ích chromozom? s malou ?ástí cytoplazmy a vzniká sekundární polocyt.

Odkazy

Související ?lánky

• spermie
• oplození
• oogeneze
• ovariální folikul
• menstruace
• zona pellucida
• cumulus oophorus
• Mlhovina Vají?ko

Externí odkazy

• Slovníkové heslo vají?ko ve Wikislovníku

• Vají?ka z kostní d?eně?

Autoritní data	NKC: ph135096 PSH: 636 BNF: cb12471072p (data) GND: 4151658-8 LCCN: sh85096271 NDL: 00569288 NLI: 987007555740405171

Portály: Biologie